|
|
| Některé druhy zaměřením na chov |
Tityus cambridgei
Tityus cambridgei
Pocock, 1897
Čeleď: Buthidae
Velikost: 65-90 mm.
Rozšíření: Brazílie, Guyana, Francouzská
Guyana a Surinam.
Terárium: typu A.
Druhově nejbohatší rod Tityus zahrnuje 126 druhů, obývajících především Jižní Ameriku (T. acutidens, T.
bahiensis, T. filodendron). Některé druhy se vyskytují ve Střední Americe (T. championi, T. ocelote) a na
antilských ostrovech (T. atriventer, T. insignis).
Chov T. cambridgei není problémový, je stejný jako u rodu Lychas. Štíři jsou společenští a dají se chovat ve
větších skupinách. Vyhovuje jim vyšší teplota (až 30°C) a větší vlhkost. Samice rodí 16 až 40 larev, které se
poprvé svlékají pátý den života. Druhé svlékání následuje 26 až 38 dní, třetí 49 až 80, čtvrté 79 až 115 a páté
127 až 180 dní po narození. Po pátém svlékání jsou všechny exempláře pohlavně dospělé a již se nesvlékají.
Mláďata jsou oproti černým dospělcům pestře skvrnitá. To bylo zřejmě příčinou, proč nedospělá mláďata byla
omylem řazena jako samostatný druh Tityus punctatus. Stejnou změnu barvy prodělávají další druhy, například
blízce příbuzný T. asthenes.
Systematicky se jedná o velmi náročný rod štírů. Mláďata lze snadno zaměnit s mnohými druhy, které jsou menší a
pestře zbarvené i v dospělosti (např. T. lancinii nebo columbianus).
U tohoto druhu jsem pozoroval způsob ochrany charakteristický pro rod Tityus, kdy se štír staví mrtvým.
Po odkrytí v úkrytu štír stáhne nohy pod tělo, zkroutí metasomu do neobvyklé polohy a bez hnutí leží např.
na zádech. Pokud se štíra dotknete pinzetou, reaguje okamžitým uvolněním a nečekaně rychlým úprkem do jiného
úkrytu.
Mezi pralesními štíry rodu Tityus bylo zjištěno několik druhů, jejichž bodnutí může být především pro malé děti
velice nebezpečné. Při bodnutí brazilskými druhy T. bahiensis a T. serrulatus nevzniká prakticky žádná
reakce v místě vpichu, i když bodnutí je někdy smrtelné. Každopádně vás mohu uklidnit, že T cambridgei,
který díky častým importům a snadnému odchovu u nás začíná být chován, výrazně jedovatý není. Byl jsem
seznámen s několika případy uštknutí tímto druhem, a vždy se to obešlo bez výraznější reakce organismu.
|
<<<< zpět
obsah
další >>>>
|
|
Zdroj : Štíři ,František Kovařík, Nakladatelství Madagaskar, Pávov, 1998, první vydání.
Copyright WebDesing Marid 2002
|
|
|
|
|
lurus asiaticus
|
|
|
|
|
Nejstarším štírem na světě je
Paleophonus caledonicus
ze skotska,byl objeven v siluru,tedy před více než 400 mil. let
|
|
|
|
|
Hemiscorpius
|
|
|
|
|
Úvod