|
|
| Rozmnožování a vývoj |
|
|
Rozmnožování štíru se vyznačuje mnohými zvláštnostmi, z nichž některé jsou překvapivě podobné dějům, známým z rozmnožování pokročilých
obratlovců. Předchází mu složitý svatební rituál, který se u všech čeledí značně podobá. Sameček obchází samičku, občas se zastaví a předvede
několik trhavých pohybů, kdy se buď celý nebo jenom makadly, pohybuje krátce sem a tam. Samička občas jeho trhavé pohyby následuje a otáčí se s
ním tak, aby stála proti němu. V další fázi dojde k zaklínění klepet, kdy sameček pevně uchopí klepety samičku za makadla a začínají se přetahovat.
Stisk může být někdy tak silný, že dojde k promáčknutí kutikuly, což ale samičce nikterak nevadí. Přetahování je důležité hned ze dvou důvodů. Za prvé
musí sameček dostat samičku nad pevný podklad (kus kůry nebo kámen), aby se jím z pohlavního otvoru vypuštěný semenný váček, obsahující
spermie, nevsál do země. Tomu brání také jakási stopka, kterou semenné váčky většiny druhů mají, a která zabraňuje jeho poškození po krátkou
dobu, než nastane druhý důvod přetahování, kdy se nad semenným váčkem ocitne samička. Samička pak nasaje spermie ze semenného váčku do
svého pohlavního otvoru, a tím je celé páření ukončeno.
Samičky jsou živorodé, zárodek se vyvíjí ve speciálně uzpůsobených vývodech pohlavních cest buď z vlastních zásob, nebo pomocí orgánů
analogických placentě savců (!). Samice tak vyživuje mláďata během jejich embryonálního vývoje uvnitř svého těla a embrya jsou napojena na
matčin tělní oběh. Březost je různě dlouhá, pohybuje se v rozmezí od 30 do 540 dnů. U "placentálních" druhů s více vrhy dochází po každém vrhu ke
zničení tkání, které zabezpečovaly výživu tkání embryi Samice porodí postupně v průběhu několika dnů 6 až 90 larev, které pod pohlavním otvorem
zachytává nohama a mláďata se po nich ihned šplhají na trup (přední část zadečku) matky, kde setrvají až do první- ho svlékání, tedy v závislosti na
druhu 4 až 16 dnů. Po tuto dobu nepřijímají žádnou potravu, ale pokusy radioaktivně značeným tritiem bylo prokázáno, že samice předává larvám přes
svůj pokrývku těla vodu a možná i další látky.
Pokud není larvám umožněno setrvat v tomto období na samici, hynou. Není ale nutné, aby se jednalo o jejich vlastní matku. Při souběžných vrzích
dvou samic Euscorpius carpathicus jsem jedné samici odebral část larev a přenesl jsem je na trup jiné samice k jejím póuze dvanácti larvám.
Všechny larvy pak úspěšně absolvovaly první svlékání. Při tomto svlékání někdy samice larvám pomáhá ze svlékáním tím, že je přidržuje ve svých
klepítkách. Často jsem to pozoroval u Pandinus imperator. Na rozdíl od ostatních svlékání se larva při prvním zbavuje jemné kůže, která nedrží tvar.
Při dalších svlékáních, kterých je celkem do pohlavní dospělosti čtyři až sedm, se štír zachytí chodidlovými drápky podkladu a po prasknutí kutikuly
na předním a bočních okrajích krunýře, kryjícího hlavohruď, se postupně vytáhne.
Mláďata po prvním svlékání během několika dnů opustí trup matky a hledají drobnou potravu v okolí. Během dalších čtrnácti dnů již mláďata většiny
druhů matku opustí. U některých druhů však zůstávají mláďata se samicí i později. Pomáhají jí při hloubení nor a při lovu, přestože je jinak u štírů
značně rozšířen kanibalismus.
Zajímavé je, že v rámci jednoho společného chovu a jednoho druhu dochází u chovaných exemplářů k dosažení pohlavní dospělosti v různém věku,
respektive po různém počtu svlékání. Tyto informace opírám o své zkušenosti především s druhy rodů Centruroides, Lychas, Rhopalurus, 7ityus
(Buthidae), Heterometrus a Pandinus (Scorpionidae). Část samců dospívá po čtvrtém a nejvíce jich dospívá po pátém svlékání. Někdy však samci
dospívají po šestém, nebo dokonce po sedmém svlékáni, přičemž samec, který pohlavně dospěl například po pátém svlékáni, se již nikdy nesvléká.
Samice, bez ohledu na to zda porodily mláďata po pátém svleku či nikoliv, se mohou svlékat ještě pošesté a posedmé.
Samice některých pouštních druhů (např. Androctonus) se mohou dožit až 20 let. Samci výrazně méně. Pralesní druhy se zpravidla nedožiji více než
pěti let. Podrobnější údaje o době vývoje od narozeni po dosaženi dospělosti naleznete v kapitole o chovu jednotlivých druhů.
|
|
|
|
|
| Parthenogenese a mezidruhové křížení |
U některých druhů štírů byla popsána parthenogenese, tj. rozmnožení neoplozené samice. Poprvé u štíra Tityus serrulatus (Buthidae) z Brazílie a
později byla potvrzena i u dalších druhů rodu Tityus. Zjištěna byla také u Liocheles australasiae (lschnuridae)
..I z Malajsie a Indonésie. Ve všech případech se rodí pouze samice. Louren v roce 1991 zveřejnil, že na jedné lokalitě v Kolumbii nalézal pouze samice
a na druhé lokalitě pak nalezl ze 41 exemplářů jediného samce druhu Tityus columbianus. V zajetí dále množil nasbírané samice a bez
oplození rodily opět výhradně samice.
Ve stejném roce tento Francouz také publikoval velice zajímavé výsledky laboratorních chovů, kdy se podařilo vytvořit mezidruhové křížence pářením
příbuzných, ale jednoznačně různých a dobře odlišitelných druhů Centruroides margaritatus a C. gracilis (Buthidae). Oba mají široké geografické
rozšíření a jsou velice dobře adaptabilní, se sklony k synantropnímu způsobu života. Jsou to druhy, jejichž původním místem výskytu bylo zřejmě
Mexiko, odkud postupně osídlily severní část Jižní Ameriky, ostrovy v Karibském moři, Floridu a v neposlední řadě také Antily. Louren90 choval
populace z Floridy, Mexika a Kolumbie. Kříženci v jeho chovu se podobali matce.
Komplikovanější je křížení poddruhů, a to především proto, že morfologické rozdíly mezi poddruhy jsou často nepatrné a sporem zůstává,
zda popisující autor poddruhy správně stanovil. Naopak podle učebnicových teorií je křížení poddruhů stejného druhu možné, a jediné co mu
brání je oddělení areálů výskytu.
Tak se stalo, že Francke publikoval informaci (1978), že na několika antilských ostrovech se vyskytuje poddruh Oic/us purvesii . na antilském
ostrově Saba poddruh Oic/us purvesii sabae a na ostrově St. Kitts žije kříženec těchto dvou poddruhů.
|
|
|
Zdroj : Štíři ,František Kovařík, Nakladatelství Madagaskar, Pávov, 1998, první vydání.
Copyright WebDesing Marid 2002
|
|
|
|
|
lurus asiaticus
|
|
|
|
|
Nejstarším štírem na světě je
Paleophonus caledonicus
ze skotska,byl objeven v siluru,tedy před více než 400 mil. let
|
|
|
|
|
Hemiscorpius
|
|
|
|
|
Úvod